Sobota:

V sobotu vyplouváme kolem 18 hodiny z Biogradu, z maríny, kde jsme dosud nikdy nebyli. Docela příjemná malá marína, kde je vše přehledné a jednoduše nalezitelné a Konzum je přes ulici. Snad jsme i rychleji nalodění, je nás jen 4,5 a tak se zdá, že opravdu máme i méně věcí. Jako první kotviště jsme si vyhlídli JZ zátoku na ostrově Vrgada. Jsme tam za 2 hodinky. Zátoka je poměrně otevřená a tak v noci docela foukalo. Pěkná zkouška toho, jak nám to letos psychicky půjde s kotvou.

Neděle:

V neděli jsme se do toho obuli a frčíme to na zaďák na Žirje na koupačku a oběd. No nakonec si k nám dojel i vybrat peníze. Nejdříve zkusil za hodinu 40 kn, nakonec jsme to s ním udiskutovali na 20 kn. No, doklad jsme nedostali, že. Tak protože pěkně fouká a máme touhle dobou ještě vidinu, že dojedeme až na Hvar si zalízt, tak frčíme dál. Kotvíme večer na bóji naproti Rogoznici. Pěkně drahá bóje – 290 kn! Ale co, už kotvíme, chceme na zmrzlinu a vůbec. Tak s Barčou v čele vyrážíme na zmrzlinu a na malé smažené rybky. Ty jsou prvním zklamáním. Okénko předělávají, tak si holt musíme nechat zajít chuť. Ale zmrzlinka splněna, Barča chvilku spokojena. A dokonce i přeplněné hřišťátko bylo. No a nakonec i dobrá rybička v restauraci. Hned vedle měli bohužel krámek trhovci s předraženými krámy, nicméně Barča mně vysvětlila, že tohle a tohle nutně potřebuje, že to je růžový a že jí to mám koupit. No, těm očičkům se nedalo odolat:-) Růžová taštička a náramečky byly zdrojem štěstí celý zbytek týdne, tak se ta investice vyplatila:-)

Pondělí:

V pondělí ráno jedem ještě nabrat vodu do maríny, protože je v ceně. Ale něco tak nechutného jsme dlouho nepili. Asi proto je zadarmo. Hnus bus. Nějaká přejodovaná nebo co. No, ale aspoň proběhla ještě zmrzka. A pak už konečně vyplouváme. Zastavujeme klasicky v zátoce na obědokoupání a protože jsme vyhodnotili, že na Hvar nedoplujeme, respektive že bychom možná dopluli, ale pak by se mohlo stát, že pak budeme muset plout bouřka nebouřka, tak míříme do Primoštenu. Tam kotvíme snad nejdál ze všech lodí. Aspoň budeme mít prostor:-) A vyrážíme na kostelík s výhledem, rybičky a zmrzlinku. A dokonce kešku jsme odlovili! A rybičky byli dvoje. Moooc dobrý, konečně úplně klasické. A Barča u kluků koupila mušli pro Verdu:-)

Úterý:

V úterý ráno vyplouváme snad jako poslední. A plujeme se podívat na takovou zajímavou zátoku u Jadrtovace. Na konci už je dost mělká, tak kotvíme, kde to až jde, a s Barčou na čluníku zkoumáme, kde by se šlo vycachtat na plážičce. No, po bahnitých neúspěšných pokusech se vracíme zpět na loď. Něco pojídáme a vyplouváme směr Šibenik. K večeru kotvíme u pevnosti. Moc hezké, byť ne moc chráněné místo. Dá se jít na pevnost. Na břehu je kamenitá plážička, kde by se bývala Barča vyblbla, kdybychom tam dojeli dříve, a i hřišťátko tam bylo. A keška po cestě na pevnost. A pevnost taky stála za to! Obrovská, volně přístupná a všude se dá vlézt a prolézt. Na večer vyplouváme na řeku Krku. Má to přeci jen hezkou atmosféru ta večerní plavba po řece. Na noc hlásí silné bouřky, až 50 uzlů, tak kotvíme na jezeře a doufáme, že se pletou. No, asi se nepletou, ale vichřice a vše co popisovali, se vybouřili na Istrii (máme zprávy od Šnajdrů, co tam jsou) a k nám už poslali jen intenzivní déšť a nějaké ty poryvy větru. Ale nic významného.

Středa: 

Zalezlí jsme skoro celé dopoledne ve středu. Psa by nevyhnal:-) Ale pak se to vybírá a my vyrážíme aspoň po řece do Šibeniku. No, moc jsme tomu nedali, ale za to jsme dali Šibenik. A tam byl skákací hrad, jezdící elektrické autíčko, zmzlinka, želvičky, burek a vůbec. Spíme na molu a tak večer ještě dáváme hezkou multinku po kostelech, které ani člověk na první pohled nepozná. Babí a děda hlídají na lodi a hrají si se sklenkou vína na snoby. Prý by jim to šlo. Báli jsme se, že tam bude hluk, ale noc byla klidná. Molo kupodivu na noc zelo prázdnotou, život byl v uličkách.

Čtvrtek:

Ve čtvrtek ráno máme budíka na rybí trh. Luboš a děda na sebe čekají, nedočkají se a tak každý zvlášť vyráží na rybí trh a vrací se kupodivu se stejnou zprávou. Je tam a ryby tam mají. Připojuji se a jdeme nakupovat. Ňamy ňamy. Kupujeme makrely, něco jako oradu něco jako bračun, nějaké olihně a krevety. Ale bojíme se, že to nebudeme umět udělat, tak toho bereme tak akorát, spíš míň. Chyba:-) Vše se podařilo uvařit a upéct luxusně! Obzvláště výborné byly dědovi krevety! Je vidět, že na ty pánské jízdy nejezdí nadarmo a občas se tam i něco přiučí:-) Obědváme to na Kakanu v úžině, kde se však už nesmí kotvit, tak nás donutili to dát na bóji a patřičně zaplatit. Hrůza. Takový hezký průlivek to býval. No, co se dá dělat. Ale chuť ryb to naštěstí nezkazilo. Večer zajíždíme do velké zátoky na Murteru, kde jsme už jednou byli. Je tam kemp a docela plno, jak na břehu, tak na moři. Zajeli jsme si pěkně dovnitř mezi lodě, kde se zdálo být místo. No, povedlo se nám to hodit, jak nejlíp jsme asi mohli, ale i tak jsme celý zbytek večera spekulovali, zda nepřekotvit. No, lenost nakonec zvítězila a tak jsme to nechali. Nic moc nefoukalo a ukázalo se, že opravdu vše bylo ok a byli jsme pěkně mezi.

Pátek:

V pátek ráno se opět dlouho mrcasíme. Pozor, Barča pod vedením babí a po asi půl hodině, slezla na předposlední, tedy asi druhý schůdek a namočila si bříško:-) nebo tak něco. No, s babí si tam poměrně dlouhou dobu cachtali nožičky a skoro to i vypadalo, že se tam odváží. No, to by byla velká odvaha. Ale bříško si namočila:-) Vyrážíme tedy dál a stále nevíme, kde to zakotvíme. Na oběd se stavujeme na ostrově Vrgáda. Má tam být písčitá pláž. Z dálky to vypadá, jako když tam něco staví a mají to obehnané lešením. No, naštěstí to není lešení, ale ten písčitý „útes“:-) Tak se vypravujeme s Lubošem na průzkum, Barča spí. Opravdu to písek je a je to tam dobrý. A o kousek dál je hezká hospůdka! Tady by to poslední večer bylo ale hezké! Když se Barča vyspí, vyrážíme s ní na pláž. No, na písečku si hraje, do vody vstoupila až při odchodu, po dlouhém přemlouvání a za hlasitého odporu, že si potřebuje umýt nožičky, když jde do čluníku. No, trochu jsem si myslela, že ji to moře bude bavit víc:-) Nápad s hospůdkou dědu s babí zaujal, tak překotvujeme blíž k ní a rozhodujeme se pro nocleh. Byl to ale dobrý nápad! Podnikáme rychlý výstup ke kostelíku na vršku. Dolů přes zmrzku s dvěma tragédiemi – dvakrát ji spadla. Pán to jednou viděl a hned ji šel naložit novou, ještě větší. No, za rohem ji spadla znovu:-) To už naštěstí pán neviděl. Musel by si myslet, že to děláme naschvál, abychom měli všichni zmrzku zadarmo:-) Babí a děda jdou napřed omrknout hospůdku, aby nám nesnědli všechny rybičky, a my s Barčou ještě jdeme na druhý kopec Vrgady odlovit kešku. Nakonec se i to podařilo. A tak stíháme i hospůdku a rybičky. Mooc příjemné to tam bylo. To byl ale dobrý nápad a krásné zakončení!

Sobota:

V sobotu ráno už jen vstáváme brzy a ještě rychle skáčeme do vody. Po poslední koupačce už vyplouváme směr přístav. No, to to zase uteklo. V přístavu už jen klasika. Předání lodi proběhlo v pohodě. Pán byl moc moc příjemný. Tak ještě nákup svačinky a jak jinak než zmrzlinky:-) a hurá domů. No, musíme přiznat, že Barče by se asi víc líbilo někde u druhé babí s Verdou, Teri a Zuzu:-P Ale byl to zážitek a to se počítá! Jednou se jí to v té hlavičce srovná:-)